|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
|
|
České ženy z nižších vrstev na přelomu 19. a 20. století. Sebepojetí, cíle, úspěchy.
Landsmannová, Anna ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o českých ženách z nižších vrstev společnosti na přelomu 19. a 20. století se zaměřením na jejich sebepojetí, cíle a dosažené úspěchy. Jako výchozí materiály pro zkoumání těchto aspektů posloužily tři ženské časopisy, a to Ženské listy, Ženský svět a Ženský list, konkrétně jejich výtisky z let 1901 až 1905. Vzhledem k nedostatku dochovaných pramenů literární povahy po některých skupinách žen z nižších vrstev (např. prostitutky, žebračky, porodní báby) jsou tyto skupiny řešeny pouze okrajově. Hlavní prostor je v práci věnován ženám, které po sobě písemné prameny zanechaly, zejména dělnicím. Pro zasazení do kontextu situace českých žen na přelomu 19. a 20. století je zde také stručně nastíněn průběh ženského emancipačního hnutí od druhé poloviny 19. století do vzniku Československé republiky s důrazem na období mezi lety 1897-1907. Výsledkem porovnání tří uvedených pramenů, z nichž se každý zaměřoval na jiný aspekt ženské otázky, vzniká ucelený obraz o situaci chudých žen na přelomu dvou staletí. Pro zkoumání sebepojetí a cílů žen z nižších vrstev byl nejužitečnějším pramenem socialistický časopis Ženský list, z nějž bylo zjištěno, že hlavními snahami dělnických žen byla úprava bezpečnosti práce žen a dětí s ohledem na jejich zdraví (příp. těhotenství), zkrácení...
|
|
|
Ženské aktivity v českém politickém katolicismu (1896-1939)
Havelka, Jiří ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce vychází ze sociokulturního či sociálněantropologického přístupu k náboženství, který (kromě jiného) tvrdí, že náboženství je závislé na společnosti, ve které se vyskytuje. Disertační práce nemá ambice postihnout široké spektrum názorů na úlohu ženy z "oficiálních míst" katolické církve. V disertační práci jde především o hledisko katolických žen samotných. Cílem tak bude sledování proměn sebepojetí katolických žen, zda (a popřípadě jakým způsobem) se i v nich projevily společenské či modernizační změny. Pozornost bude též zaměřena na to, jakým způsobem své pojetí vyjednaly uvnitř českého politického katolicismu. Časové vymezení zahrnuje konec devatenáctého století, kdy se začínají v českém prostředí zvyšovat možnosti uplatnění žen ve veřejné sféře, a období samostatného Československa, v jehož ústavě bylo deklarováno rovnoprávné postavení žen s muži.
|
|
|
Ženy v rekatolizaci českých zemí
Jiřincová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se věnuje ženám v procesu rekatolizace Čech a soustředí se především na první vlnu tohoto děje, tedy na období 1. poloviny 17. století. Autorka zjišťovala, zda a nakolik se ženská zkušenost v tomto procesu lišila od té mužské, o čemž mnohem více než vznikající legislativa a vytvářené normy svědčila praktická aplikace rekatolizačních nařízení. Pro výzkum byly využity především bohaté materiály související s působením rekatolizační komise a dalších úřadů zajišťujících konverzi obyvatel, či materiály jinak s rekatolizací související. K hodnocení výsledků restaurace katolicismu badatelka zkoumala prameny statistické povahy, přičemž vzhledem k jejich rozsahu se musela omezit na regionální sondu - oblast Boleslavska. Cíl práce představovaly především měšťanky a příslušnice nižší šlechty. Jeden z hlavních výsledků výzkumu představuje zjištění, že ženy byly orgány státní a církevní moci považovány za stejně důležité pro úspěch celého procesu jako muži, ačkoliv často pro nátlak na ně úřady volily jiné postupy, zdánlivě měkčí. Tato flexibilita je pro přístup katolické církve k ženám nejen v tomto období příznačná a předkládaná práce se v tomto závěru shoduje s pracemi zahraničními na podobná témata. Předkládaná zjištění také přispívají k poznání procesu rekatolizace českých zemí, především...
|
|
|
Každodennost veřejně činných žen v druhé polovině 19. století
Damková, Markéta ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl představit ženu v druhé polovině 19. století v soukromé sféře jejího působení. Zabývá se především každodenností dámské poloviny populace příslušející k měšťanské vrstvě a rytmem, v němž se její život odvíjel. V rámci jednotlivých kapitol jsou shrnuty součásti ženského světa ohraničeného zpravidla zdmi domova. Práce ukazuje běžné činnosti, z nichž se skládal život ženy, přičemž na čelním místě stojí péče o domácnost a výchova dětí. Pozornost je věnována rovněž ženské péči o sebe samotnou a prostředkům duševní hygieny, především způsobům relaxace a trávení volného času. Na základě pramenů osobní povahy, zejména deníků a korespondence, je rekonstruován běžný život příslušnice středostavovské vrstvy v druhé polovině 19. století. Práce vychází z pozůstalostí řady významných českých žen aktivně se podílejících na veřejném dění, které jsou uloženy v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, případně vyšly knižně ve formě edice. Klíčová slova 19. století, dějiny žen, každodennost, ženská otázka, péče o domácnost, výchova dětí, volný čas, odívání
|
|
|
Ženské aktivity v českém politickém katolicismu (1896-1939)
Havelka, Jiří ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Disertační práce vychází ze sociokulturního či sociálněantropologického přístupu k náboženství, který (kromě jiného) tvrdí, že náboženství je závislé na společnosti, ve které se vyskytuje. Disertační práce nemá ambice postihnout široké spektrum názorů na úlohu ženy z "oficiálních míst" katolické církve. V disertační práci jde především o hledisko katolických žen samotných. Cílem tak bude sledování proměn sebepojetí katolických žen, zda (a popřípadě jakým způsobem) se i v nich projevily společenské či modernizační změny. Pozornost bude též zaměřena na to, jakým způsobem své pojetí vyjednaly uvnitř českého politického katolicismu. Časové vymezení zahrnuje konec devatenáctého století, kdy se začínají v českém prostředí zvyšovat možnosti uplatnění žen ve veřejné sféře, a období samostatného Československa, v jehož ústavě bylo deklarováno rovnoprávné postavení žen s muži.
|
|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Ženy v reformaci
Hanušová, Barbora ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Aktivit žen v husitské reformaci a v následujících bojích si všímali už autoři v první polovině 20. století. Čeští reformátoři, ač muži středověku, věnovali poměrně dost prostoru ve svém díle ženám. Ženy se také zapojily do náboženských bojů, aktivně se projevovaly slovem, na svých panstvích kalich podporovaly a jako první následovaly své učitele životem. Myslitelé jiného reformačního směru, Jednoty bratrské, nevěnovali mnoho prostoru ženě ve svém díle, ale na druhé straně se hojně zabývali manželstvím. Ženy hlásící se k Jednotě bratrské nám navíc jako jedny z mála v českých zemích zanechaly písemné památky. Kališnická církev se dlouho držela pojetí ženy a manželství založeného na středověkém asketismu, který na ženě neviděl pranic dobrého a panenství stavěl v hierarchii hodnot nad manželský stav. To se změnilo s pronikáním německé reformace na české území, protože názor německých reformátorů na ženu se od toho středověkého lišil. Podle Martina Luthera byla žena v zásadě dobrá a manželství jako Bohem daný řád bylo pro každého člověka vhodnější než setrvávání v celibátu. Když se tento model začínal prosazovat v českém prostředí zatíženém jistou pruderií, překládala se díla zahraniční, ale vznikala i díla českých kališnických učenců, která měla myšlenky wittenberského reformátora v českých zemích...
|
host ::
RSS.